Cesta domů

Po devíti hodinách spánku, sprše, sklenici mléka a nějakých mexických rohlících (po pár dnech poznávám, že není nad zlatý český rohlík) jsme se se sestrou Renee vydali na hodinovou cestu domů. jen co jsme vyjeli z Klamath Falls poznala jsem, že kdo neřídí pick up jako by nežil a když potkáte na silnici něco jiného tak to může být jen Jack Jag řekl fuck ''Fuck'' a řídil náklaďák. (http://www.youtube.com/watch?v=hcF_WYAhi08). Jak tak začalo přibývat černých krav a jahodových polí dostávali jsme se blíže k domovu. Kovbojský domek jak z pohádky. Páni rodičové milí. (postarší pár, nespočet koček, dva psi). Pokoj jako ze škatulky, malý útulný a do hodiny zaplněný obsahem mých kufrů.
Odpoledne jsme se vydali do školy. Malá, asi 100 studentů a ve znaku buldog. Následovala kupa papírů k vyplnění a vybrání předmětů. UFF jak bude život bez matematiky a fyziky lehčí (aspoň těch pár měsíců). Na cestě domů jsem div nenabourali (skoro nemožné na dlouhých rovných silnicích kde okolo není jediný strom) díky naprostému rozrušení Mom z Dust Devil - prý neškodnému tornádu z prachu, které prý není tak časté a ona ho vidí prvně v životě. Nu asi přiletělo se mnou, protože další den tam bylo znova.

Večer jsem byla vzata na trénink. Jen abych se koukla jak to vypadá. Děvčata milá, dril neskutečný. No tady se to bere vážně!